Kategorie A (4. ročník SŠ)
školní kolo
do 3. ledna 2025
Kategorie B–D (1.–3. ročník SŠ)
školní kolo
do 28. března 2025
Kategorie E, F (8. a 9. třída ZŠ)
školní kolo
do 21. února 2025
Archimediáda (7. třída ZŠ)
školní kolo
1. února – 31. března 2025
Vysledky FO A Liberecky kraj
Brouzdal jsem po internetu a myslim, ze vysledky fyzikalni olympiady kategorie A v Libereckem kraji jsou tady: http://www.gytu.cz/postnuke/index.php
?name=News&file=article&sid=63
(musel jsem to rozdelit, diskuse nedovoli pridat slovo delsi nez ctyricet pismen :( ...)
Re: Vysledky FO A Liberecky kraj
Děkuji za upozornění.
Výsledky Jihomoravského
Výsledky Jihomoravského jsou už na webu také.
www.physics.muni.cz/fo
Re: Výsledky Jihomoravského
Dík!
Vysledky
Mohl bych se zeptat jestli jsou zname nebo nezname vysledky z Olomouckeho kraje?
Na odkazu ze sekce KK jsou vysledky z minuleho roku.
Re: Vysledky
Jestli se nepletu, tak to jsou aktuální výsledky, je tam totiž uvedené datum 19. 1. 2008. Takže výsledky jsou známé a jsou na uvedeném odkazu. Nebo proč si myslíte, že se jedná o výsledky z loňského roku?
Uloha 11
Newí někdo jak na ulohu č. 11?
Omg
Lepe receno, kdy mame my v Praze jarnaky :)
OMG!!
Proc je proboha termin celostatka v dobe kdy jsou jarni prazdniny?
Re: OMG!!
Termín konání celostátního kola se většinou volí v době jarních prázdnin v místě konání. Důvod je prostý, uvolní se internáty pro ubytování soutěžících. Takže v Karlových Varech mají jarní prázdniny ve stejné době jako u vás.
Termín
Celostátko 29. února zní tak neuvěřitelně výjimečně ! Skvělý termín ! :-)
Re: Termín
*TIRED*
Dvojčočka
Zajímalo by mě, proč jsou ta dvě ohniska u dvojčočky koherentní.
Re: Dvojčočka
Fermatův princip?... :-)
Re: Re: Dvojčočka
Vim, co je fermatův princip, ale nějak nechápu, jak to souvisí.
Re: Dvojčočka
V té úloze se předpokládá, že to světlo z výbojky je koherentní. S tou dvojčočkou to podlě mě nesouvisí.
Re: Re: Dvojčočka
V autorským řešení je doslova uvedeno, že ty dvě ohniska se chovají jako koherentní světelné zdroje. to podle mě neni pravda, paprsky do různých směrů mají různou fázi, protože prošli k ohnisku různě dlouhýma dráhama.
Re: Re: Re: Dvojčočka
"Koherentní světelné zdroje" znamená, že světlo z nich může interferovat, mouhou však mít rozdílnou fázi. V řešení se ale předpokládá, že ty zdroje mají stejnou fázi. To je podlě mě pravda, už se symetrie problému.
Jde o to, že se tam fáze pro všechny možné dráhy sečtou a dají výslednou vlnu s nějkou fází a amplitudou. To samé pro druhé ohnisko. Výsledkem jsou koheretní vlny (= schopné interferovat) se stejnou fází a amplitudou.
Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Ok... takže špatné chápání slova koherentní, ale problém zůstává, ne? ty dvě různý dráhy po kterých se světlo může dostat do bodu na stínítku maj různou fázi už v ohniscích.
Re: Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Co říká Fermatův princip? Že světlo z jednoho bodu do jiného se dostane v nejkratším možném čase (což má za "následek" různý ohyb světla apod.). Takže když každá z těch dvou čoček soustřeďuje světlo do jednoho bodu – obrazu zdroje, znamená to, že po všech možných drahách, po kterých se světlo ze zdroje dostane do tohoto obrazu, musí to světlo letět stejně dlouho... Nebo ne?... Příčinou je pomalejší pohyb světla v čočce...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Jo, máš pravdu. pro dokonalou čočku to platí, to je vlastně princip čočky... ale 1) je v zadání, že se tloušťka čočky má zanedbat a 2) takhle prostě člověk v FO nepřemejšlí...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Přesně tak, něco podobného jsem chtěl napsat. Všem drahám přes čočku přísluší stejná fáze. Podobný problém je také například u dvojštěrbiny.
Podstatné je to, že v geometrické "paprskové" optice uvažuješ vždycky jen ty paprsky, co mají nejkratší čas.
Tloušťka čočky se měla zanebat vzhledem k ostatním délkám v aparatuře, aby šla použít jednoduchá zobrazovací rovnice. Jinak čočka samozřejmě nějak tlustá být musí, jinak by nefungovala.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Tak jo, tohle beru :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Jen bych ještě dodal, že ten nejkratší čas se vždycky bere vzhledem k infinitezimálně blízkým "okolním" paprskům. Jinak by nefungovala difrakce.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Podle Fermatova principu je skutečná dráha ta, jejíž nejbližší sousední paprsky sou ve fázi, ne? To může být dráha s nejkratším, ale taky s nejdelším časem...ta kde je derivace casu podle te drahy rovna nule. Treba ve Fykosi uloze XX.VI.2 byl hledany extrem maximum... teda aspon myslim...?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dvojčočka
Jo máš pravdu, čas musí být extrémální, teoreticky to může být i maximum.