Kategorie A (4. ročník SŠ)
výběrové minisoustředění s testy
duben 2025
Kategorie B–D (1.–3. ročník SŠ)
krajské kolo
středa 23. dubna 2025
Archimediáda (7. třída ZŠ)
okresní kolo
7. dubna – 31. května 2025
Kategorie
Ale já jsem ve 4.ročníku osmiletého gymnázia(jakoby 9.třída na základní škole), a tudíž pode mě spadá kat. E!
Re: Kategorie
Přesně tak!
Kategorie
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaká kategorie je pro koho? Jak se dělí kategorie podle tříd nebo podle věku...?
Je mi 16 a chodím do 2.třídy. Jsem student
střední školy.
Re: Kategorie
Kategorie se dělí podle ročníku školy, kteří studenti navštěvují. Pro tebe je určena kategorie C, neboť ta je pro studenty druhých ročníků středních škol a šestých ročníků osmiletých gymnázií.
Dotaz na fyzikální olympiádu kat. E,F 06/07
Chtěl bych se zeptat jestli je v letošním zadání školního kola kat. E,F jenom jedna experimentální úloha("Proč průhledné desky kloužou?") nebo je tam jich i více.
Re: Dotaz na fyzikální olympiádu kat. E,F 06/07
V zadání je pouze jedna experimentální úloha – ta, o které mluvíte.
Dotaz
Prosím mohli byste mi odpovědět proč má ocel stejnou teplotu jako dřevo(samozřejmě jsou vystaveny stejné teplotě).
Děkuji Vám za odpověď
Madajová
Re: Dotaz
Zvláštní otázka – řekněme, že každá soustava se přirozeně snaží přejí do stavu o nejnižší možné energii. Jestliže se ocelový a dřevěný předmět nachází ve stejném prostředí, dojde k tepelné výměně mezi předměty a okolím a obě tělesa získají shodnou teplotu. Pakliže člověk sáhne na tyto dva předměty, zdá se mu ocelový studenější než dřevěný, což může vyvolat dojem, že jejich teplota je rozdílná. Vysvětlení pramení z molekulové struktury látek. Uvažujme obě tělesa v místnosti o teplotě 24°C. Za prvé je dobré si uvědomit, že 24°C je určitě méně než teplota lidského těla (tudíž se nám bude zdát každé těleso v místnosti aspoň trochu chladnější). Za druhé při sáhnutí na ocelové těleso, které je dobrým vodičem (delokalizovaný elektronový systém), se částice velmi rychle ,,shluknou" u tvé ruky a budou od ní chtít získat energii (E je předávána vždy od teplejšího tělesa tělesu studenějšímu – tj. ocel. těleso- viz předpoklad nejnižší energie soustavy na začátku), kdežto u dřeva tento děj nebude probíhat tak rychle, tudíž neucítíš takovou změnu teplot jako u oceli.Tyto schopnosti o hospodaření s teplem vždy popisuje nějaké tepelná kapacita (zde měrná tepelná kapacita c). Jen pro zajímavost: ocel má nízkou c – rychle se zahřeje a rychle vychladne, dřevo má vysokou c – pomalu se ohřeje i chladne. Sama můžeš promyslet, zda vzduch má vysokou nebo nízkou c.
Dotaz na studijní text
Nevíte, kdy budou ke ztažení Úlohy z mechaniky III ? . Za informaci předem děkuji.
Re: Dotaz na studijní text
Doufejme, že brzy ;)
Přemas
Přemas je bůh!!!
Re: Přemas
To myslíš profesora Šedivého ?...........tak pravda, něco v něm je :-)
Paprsek světla
Ahoj, myslíte, že kdyby byl hoooooodně úzký paprsek světla, že bychom světlo viděli, i kdyby nemířil do našeho oka? Jako že ty fotony by letěly k pozorovateli ze stejnýho důvodu, proč letí k detektoru za úzkou štěrbinou, který není v přímce paprksku...
Re: Paprsek světla
Abys mohl vidět paprsek světla, musí procházet nějakým prostředím (ne vakuem). Potom se záření bude rozptylovat na atomech toho prostředí a do oka se ti tak dostane "část paprsku".
Re: Re: Paprsek světla
Nojo, já vim. Mně šlo o tenhle pokus. Úzká štěrbina, skrz kterou se šíří světlo. Detektor fotonů posuneme o kus pod štěrbinu, takže paprsek ze štěrbiny nejde přímo k detektoru. Když se štěrbina ještě zúží, počet fotonů, které dopadají na detektor se zvětší, protože si nemohou moc vybírat mezi časy, kterými by mohli letět k detektoru. No a jestli by tenhle princip fungoval i u tenkého paprsku.
Re: Re: Paprsek světla
Jasně, jako když Bond foukne kouř do dveří, aby viděl ty paprsky. Mně jde ale fakt (aspoň myslim) o něco jiného. www.knih-st.cz/hcstrakonice/feynman.jpg Podobný princip, jenom místo štěrbiny by byl úzký paprsek.
Re: Re: Re: Paprsek světla
K difrakci dochází, když paprsek prostorově omezíš. Fotony libovolně úzkého paprsku, které nikterak nepodrubujeme měření, mají na čase nezávislou konstantní hybnost.