Kategorie A (4. ročník SŠ)
školní kolo
do 3. ledna 2025
Kategorie B–D (1.–3. ročník SŠ)
školní kolo
do 28. března 2025
Kategorie E, F (8. a 9. třída ZŠ)
školní kolo
do 21. února 2025
Archimediáda (7. třída ZŠ)
školní kolo
1. února – 31. března 2025
Kategorie
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaká kategorie je pro koho? Jak se dělí kategorie podle tříd nebo podle věku...?
Je mi 16 a chodím do 2.třídy. Jsem student
střední školy.
Re: Kategorie
Kategorie se dělí podle ročníku školy, kteří studenti navštěvují. Pro tebe je určena kategorie C, neboť ta je pro studenty druhých ročníků středních škol a šestých ročníků osmiletých gymnázií.
Dotaz na fyzikální olympiádu kat. E,F 06/07
Chtěl bych se zeptat jestli je v letošním zadání školního kola kat. E,F jenom jedna experimentální úloha("Proč průhledné desky kloužou?") nebo je tam jich i více.
Re: Dotaz na fyzikální olympiádu kat. E,F 06/07
V zadání je pouze jedna experimentální úloha – ta, o které mluvíte.
Dotaz
Prosím mohli byste mi odpovědět proč má ocel stejnou teplotu jako dřevo(samozřejmě jsou vystaveny stejné teplotě).
Děkuji Vám za odpověď
Madajová
Re: Dotaz
Zvláštní otázka – řekněme, že každá soustava se přirozeně snaží přejí do stavu o nejnižší možné energii. Jestliže se ocelový a dřevěný předmět nachází ve stejném prostředí, dojde k tepelné výměně mezi předměty a okolím a obě tělesa získají shodnou teplotu. Pakliže člověk sáhne na tyto dva předměty, zdá se mu ocelový studenější než dřevěný, což může vyvolat dojem, že jejich teplota je rozdílná. Vysvětlení pramení z molekulové struktury látek. Uvažujme obě tělesa v místnosti o teplotě 24°C. Za prvé je dobré si uvědomit, že 24°C je určitě méně než teplota lidského těla (tudíž se nám bude zdát každé těleso v místnosti aspoň trochu chladnější). Za druhé při sáhnutí na ocelové těleso, které je dobrým vodičem (delokalizovaný elektronový systém), se částice velmi rychle ,,shluknou" u tvé ruky a budou od ní chtít získat energii (E je předávána vždy od teplejšího tělesa tělesu studenějšímu – tj. ocel. těleso- viz předpoklad nejnižší energie soustavy na začátku), kdežto u dřeva tento děj nebude probíhat tak rychle, tudíž neucítíš takovou změnu teplot jako u oceli.Tyto schopnosti o hospodaření s teplem vždy popisuje nějaké tepelná kapacita (zde měrná tepelná kapacita c). Jen pro zajímavost: ocel má nízkou c – rychle se zahřeje a rychle vychladne, dřevo má vysokou c – pomalu se ohřeje i chladne. Sama můžeš promyslet, zda vzduch má vysokou nebo nízkou c.
Dotaz na studijní text
Nevíte, kdy budou ke ztažení Úlohy z mechaniky III ? . Za informaci předem děkuji.
Re: Dotaz na studijní text
Doufejme, že brzy ;)
Přemas
Přemas je bůh!!!
Re: Přemas
To myslíš profesora Šedivého ?...........tak pravda, něco v něm je :-)
Paprsek světla
Ahoj, myslíte, že kdyby byl hoooooodně úzký paprsek světla, že bychom světlo viděli, i kdyby nemířil do našeho oka? Jako že ty fotony by letěly k pozorovateli ze stejnýho důvodu, proč letí k detektoru za úzkou štěrbinou, který není v přímce paprksku...
Re: Paprsek světla
Abys mohl vidět paprsek světla, musí procházet nějakým prostředím (ne vakuem). Potom se záření bude rozptylovat na atomech toho prostředí a do oka se ti tak dostane "část paprsku".
Re: Re: Paprsek světla
Nojo, já vim. Mně šlo o tenhle pokus. Úzká štěrbina, skrz kterou se šíří světlo. Detektor fotonů posuneme o kus pod štěrbinu, takže paprsek ze štěrbiny nejde přímo k detektoru. Když se štěrbina ještě zúží, počet fotonů, které dopadají na detektor se zvětší, protože si nemohou moc vybírat mezi časy, kterými by mohli letět k detektoru. No a jestli by tenhle princip fungoval i u tenkého paprsku.
Re: Re: Paprsek světla
Jasně, jako když Bond foukne kouř do dveří, aby viděl ty paprsky. Mně jde ale fakt (aspoň myslim) o něco jiného. www.knih-st.cz/hcstrakonice/feynman.jpg Podobný princip, jenom místo štěrbiny by byl úzký paprsek.
Re: Re: Re: Paprsek světla
K difrakci dochází, když paprsek prostorově omezíš. Fotony libovolně úzkého paprsku, které nikterak nepodrubujeme měření, mají na čase nezávislou konstantní hybnost.
Elektromagnetická indukce
Ahoj, čet jsem si studijní text Elektromagnetická indukce a na straně 7 nevím, co s tím. V tom vzorci Ui=...=-dSxB/dt, neměl by tam být skalární součin? A neměl by být kladný směr do monitoru (B je kladný)? Potom by ale byl dS=dr x l zápornej a v absolutní hodnotě by vyšlo Ui=d&phi/dt místo Ui=-d&phi/dt... to je blbost, ale kde jsem udělal chybu?:-) Jestli někdo odpovíte, díky moc;-)
Re: Elektromagnetická indukce
Aha, už možná vim. Počítá se tam s elektromotorickým napětím a to by měla být kladná derivace toku. Ve vzorcích pro indukci ale vystupuje svorkové napětí, které má opačnou polaritu než elektromotorické, a proto je tam minus. V tom studijnim textu je ale vzorec pro indukci s elektromotorickým napětím a znaménkem mínus, což by mělo bejt blbě?? asi, možná. Nejsem si tím jistej. Co myslíte vy?
Re: Re: Elektromagnetická indukce
I když...??:-D asi to bude zrovna obráceně. .. Právě u elektromotorického napětí tam má bejt minus. (jinak by byly obráceně potenciály na koncích tyčky) V textu Magnetické pole na str. 12 je ale Ue definované jako napětí, které způsobí pohyb částice proti elektrostatickým silám působícím v obvodu. Kladné částice se ale pohybují od kladného pólu k zápornému. Takže elektrostatické síly míří od plus k mínus. Pak už to vyjde. Znamenalo by to ale, že v textu El. indukce by se mělo integrovat místo Ei E.... Napište mi prosím někdo:-) Fakt by mě zajímalo, jak je to doopravdy. Mějte se všichni fajn:-p
Re: Re: Re: Elektromagnetická indukce
Sorry, je to asi už hodně rejpavý (nebo možná blbá otázka). Ale proč se v tom textu mluví o tom, že "pohyb elektronů je omezen úsečkou". Vždyť je to vodivě spojený s tím obvoden, ne? A proč by měla být v tyčce všude stejná intenzita takhle vytvořeného elektrostatického pole? Tak jsem to zkusil udělat ze zákona zachování energie a vyšlo to... Jestli máte někdo chuť: http://www.sendme.cz/mipa/indukce.jpg Pardon, že tu zabíram tolik místa. Jestli někdo bude chtít, může mi napsat:-) Mějte se. michal
Re: Re: Re: Re: Elektromagnetická indukce
Myslím, že větou "pohyb elektronů je omezen úsečkou" se říká, že pokud nebude obvod uzavřený, působí na elektrony jenom svislá magnetická síla a elektrony se tedy mohou pohybovat jenom v úsečce. Jestliže obvod uzavřeme, začne jím samozřejmě téci proud.
Na všechny elektrony v tyčce působí pouze magnetická síla, která má pro všechny elektrony stejný směr a velikost (pokudz zanedbáme velikost rychlosti jejich pohybu vůči tyčce vzhledem k velikosti rychlosti pohybu tyčky). Takže intenzita elektrického pole v tyčce je všude stejná.
Re: Elektromagnetická indukce
Nejlépe ti odpoví profesor Vybíral, který texty napsal.
Re: Re: Re: Elektromagnetická indukce
Vztah U_i = -dPhi/dt plati pro indukovane napeti, tj. pro napeti, ktere nameris na svorkach. Tento vztah je v textu spravne, jenom pro jeho odvozeni doslo k chybam, ktere se vykompenzovali, jak jsem jiz psal.
Jinak je potreba davat pozor na znamenkovou konvenci. Pokud pocitame tok plochou ohranicené smyckou, musime zvolit smer normaly plochy. Kdyz mame normalu, urcime smer obihani smycky podle pravidla prave ruky, a to je smer U_i.
Jinak velice dekuji za pozorne cteni textu a za nalezeni chyb. Napisi Dr. Sedivemu, aby chyby ve zdrojovych souborech textu opravil.
Re: Re: Re: Re: Elektromagnetická indukce
:-)Moc díky. Už to chápu. michal
Re: Re: Re: Re: Elektromagnetická indukce
Re: Re: Re: Elektromagnetická indukce
V textu je spravne nalezen smer E_i, indukovane napeti dostaneme integrovanim E_i podel smycky v kladnem smeru obihani, cooz je v teaxtu take provedeno spravne – zacatek strany 7. Opakuji, ze chyba je v tom, ze si neuvedomili, kam miri normala (ta miri do papiru, protoze smer obihani je ve smeru hodinovych rucicek)
Re: Elektromagnetická indukce
Ve vzorci má být skalární součin.
(dr x l)=dS , dFí=B.dS , Fí je tok.Jde
asi o chybu tisku v poslední úpravě Ui na straně 7 .
Re: Elektromagnetická indukce
Ahoj, nasel jsem si cas, abych se na stranu 7 podival.
V poslednim vztahu na zminene strane je evidentni chyba, misto vektoroveho ma byt skalarni soucin (dS/dt).B
Rovnez mas pravdu se znamenkem. Na obrazku 2 – vzhledem ke smeru U_i tj. smeru, ve kterem obihame smycku, miri normala plochy ohranicene smyckou smerem do papiru. To znamena, ze dr x I = -dS a musi proto platit U_i = (dS/dt).B . Je-li dS kladne, plocha ohranicena smyckou se zmensi, tudiz dPhi = – B.dS, coz je dalsi chyba v textu na strane 8. Vztah (5) na strane 8 je diky dvema chybam ve znamenku jiz spravne.