Kategorie A (4. ročník SŠ)
výběrové minisoustředění s testy
duben 2025
Kategorie B–D (1.–3. ročník SŠ)
krajské kolo
středa 23. dubna 2025
Kategorie E, F (8. a 9. třída ZŠ)
krajské kolo E
středa 9. dubna 2025
Archimediáda (7. třída ZŠ)
okresní kolo
7. dubna – 31. května 2025
Dotaz k úloze 5b v kategorii C
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli to, že Radek vodu neuléval znamená to, že ani nezměnil výkon vařiče, protože ke snížení výkonu vařiče došlo nechtěně právě při ulévání vody.
Děkuji za odpověď
Re: Dotaz k úloze 5b v kategorii C
Ano, přesně tak.
Student
Děkuji za minulý komentář.
Ještě mám jednu otázku. U úlohy B5 je vstupní údaj 240 Wh je tento údaj zaokrouhlen na dvě nebo na tři platné číslice? U úlohy a) mám nechat poměr ve zlomku nebo zaokrouhlit zlomek na 2 platné cifry? U úlohy b) bych měl případně výsledky energií zaokrouhlit na stejný počet, jako je vstupní údaj 240 Wh nebo na 2 platné cifry (8,0 l)? Musí se zákonitě energie spalovacího motoru a elektrického motoru zaokrouhlovat na stejný počet platných číslic? Jestliže vyjde výsledek, jako celé číslo, stále zaokrouhlujeme výsledek podle nejvíce nepřesného čísla?
děkuji
Re: Student
Ze zápisu 240 Wh nelze určit, zda obsahuje 2 platné cifry, jak by jinak plynulo ze zápisu 0,24 kWh, nebo 3 pl. c. 0,240 kWh. Pokud chceme v nejednoznačných případech určit počet platných cifer jednoznačně, je třeba údaj uvést v exponenciálním tvaru s první platnou číslicí na místě jednotek, tj. 2,4*10na2 Wh pro 2 pl. c., 2,40*10na2 Wh pro 3 pl. c. Takto se běžně uvádějí fyzikální konstanty, např. G = 6,673*10na-11 N*m2*kg-2.
Výsledek a) bych uvedl s dvěma platnými číslicemi, pokud bych z nějakých důvodů použil zlomek, tak bych přidal standartní zápis s jednoznačným počtem pl. c.
b) 1 pl. c., protože desítky procent jsou v zadání uvedeny slovem "řádově".
Spalovací a elektrický motor – pro porovnání by to bylo ideální, ale opět musíme respektovat přesnost vstupních údajů.
Vyjde-li na kalkulačce celé číslo: Uvedu příklad atleta, který na trati 400 m dosáhl elektronicky změřeného času 50,00 s. Jeho průměrná rychlost je v = s/t = 400/50,00 m/s = 8 nebo 8,0 nebo 8,00 nebo 8,000 m/s?
Čas je na 4 pl. c., dráha na 3 pl. c., ale jen zdánlivě, přesnost je rozhodně větší než na celé metry. Certifikovaný atletický ovál má délku 400,00 m až 400,04 m (plyne to z požadavku, že skutečná délka trati běžecké disciplíny může být delší až o desetinu promile deklarované délky a nesmí být kratší). To znamená, že dráha bude bezpečně určena také na 4 pl. c. 400,0 m. Z toho plyne rychlost 8,000 m/s, ale vzhledem k fyzikální okolnosti, že atlet není hmotný bod, bych preferoval výsledek 8,00 m/s.
Přeji co nejvíce úspěšně vyřešených úloh v roce 2,021*10na3.
Zaokrouhlování-B1
Dobrý den,
Jak by se měl v úloze B1 (kategorie B, první úloha) zaokrouhlit výsledek vzdálenosti, jestliže výška v zadání je 2,6 m (tedy zaokrouhleno na 2 platné cifry, tedy na dm) a tíhové zrychlení je 9,81 m*s-2 (tedy na 3 platné číslice). Jestliže by v této úloze vyšla délka stopy např: 62,57 cm nebo 123,3 cm nebo 6481,123 cm, jak by se měl výsledek zaokrouhlit? (Schválně jsme použil, jiné řádové čísla, abych nikomu případně ne napověděl) :)
Děkuji
Re: Zaokrouhlování-B1
Dobrý den, to je výborný dotaz, neboť nutnost správného zaokrouhlování se často i v FO podceňuje. Pokud se ve výrazu kombinuje součin, podíl, mocnina, odmocnina, pak výsledek zaokrouhlíme na tolik platných cifer, kolik platných cifer je u nejméně přesného údaje, např. 2,3156*3/0,26 = 26,7184... = 30 (nikoliv např. 27). Představme si, že číslo 3 ve výrazu znamená délku nějakého provázku v metrech, kterou jsme "změřili pohledem" bez délkového měřidla. Nemůžeme tak zaručit, že délka není např. 3,3 m. Pak by vyšlo 29,3903... , což by na 2 platné číslice dalo 29 místo 27. Z toho je vidět, že změna u 2. platné číslice způsobí změnu (zpravidla) také u 2. platné číslice.
Vyjadřuje-li číslo 3 např. počet vagónů, pak jsme oprávněni výsledek číselného výrazu zaokrouhlit na 27, protože číslo 3 je v tomto významu absolutně přesné (byť je také získáno pohledem) a nejméně přesný údaj je číslo 0,26 s 2 pl. ciframi.
Zvláštní situace může vzniknout při odčítání a sčítání:
2,347 – 2,341254 = 0,005746 musí být zaokrouhleno na 0,006, tedy ze 4 a 7 platných cifer získáme výsledek s přesností pouze na 1 platnou cifru (u prvního čísla neznáme počet desetitisícin, nemůžeme znát počet desetitisícin ani u výsledku). Tento problém vzniká při odčítání blízkých čísel.
2,34 + 0,003 = 2,343 musí být zaokrouhleno na 2,34, tedy ze 3 a 1 platné cifry získáme výsledek na 3 platné cifry.
V uvedené úloze FO zaokrouhlíme výsledek na 2 platné číslice s ohledem na vámi správně popsanou přesnost vstupních údajů, pokud tam nevznikne "anomálie" typu např. rozdílu dvou blízkých čísel.
Výsledky kategorie A
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kdy bude dostupná výsledková listina kategorie A? V případě, že už na internetu výsledky jsou, je nemůžu nikde najít... Předem děkuji za odpověď
Re: Výsledky kategorie A
Dobrý den, už ji najdete zde: fyzikalniolympiada.cz/archiv/62/A/vysledky-krajskeho-kola
Dotaz k bodování
Mohu se zeptat, jaký je maximální bodový zisk z jedné úlohy v kategorii F?
Děkuji za odpověď.
Re: Dotaz k bodování
Maximum je 10 bodů, zisk aspoň 5 bodů znamená úspěšně vyřešenou úlohu.
Dotaz ohledně příkladu
Dobrý den, snažil jsem se spočítat jeden příklad z minulých ročníků (57. ročník, kategorie C školního kola, 3. příklad, část b)). K přiblížení ke dnu je v řešení uveden tento vzorec:
∆s = π(D^2 − d^2):(πD^2)∆h
Bohužel nemám tušení, jak se k tomuto vzorci dostat. Já jsem uvažoval tak, že když kádinku ponoříme o
∆s, tak vytlačí objem ∆s*0.5πd^2 = ∆h*0.5π(D^2 − d^2), takže by nakonec mělo platit:
∆s = π(D^2 − d^2):(πd^2)∆h. Vyšel mi prakticky stejný vzorec, ale ve jmenovateli mám průměr kádinky místo průměru válce. Mohli byste mi prosím říct, kde jsem udělal chybu a jak se dostat ke správnému vzorci? Děkuji moc
Dotaz ohledně příkladu
Nejprve upřesnění, nejde o školní kolo, nýbrž o kolo krajské.
Základní výraz 4*deltam/(pí*ró*d^2) udává přiblížení ke dnu za 1 sekundu, pokud se nemění výška okolní hladiny. Poměr (D^2-d^2)/D^2 lze chápat jako korekční činitel s proměnnou D jakožto průměrem vnější nádoby. Pokud pokus provedeme na rybníku, pak D je mnohem větší než d a korekční činitel se blíží k hodnotě 1 v souladu s naší představou. Pokud by ve jmenovateli bylo d^2 místo D^2, tak se korekční člen blíží k nekonečnu.
Tato úvaha vede pouze k rozhodnutí, která za dvou alternativ je správná. Vlastní odvození je třeba provést pomocí obrázku.
Re: Dotaz ohledně příkladu
Už chápu, děkuji! :)
5. příklad kategorie D
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda se bod c vztahuje k nějaké konkrétní rychlosti nebo se má počítat obecně
Re: 5. příklad kategorie D
Počítejte s rychlostí v_1 dle bodu b). Samozřejmě nejprve obecně, jak vyžaduje zadání.