Diskusní fórum

Diskusní fórum pro studenty

Toto diskusní fórum je určeno pro studenty. Můžete se zde vyjadřovat ohledně průběhu olympiády, případně mít nějaké jiné připomínky či dotazy.

Seřadit: chronologicky

Vložit příspěvek

  • Míčky
    Reagují na komentář z 10. března od JP.

    Tomuto moc nerozumím, protože míčky se odrazí dokonale pružně ,tedy odrazová rychlost prvního i druhého míčku je závislá na hmotnosti prvního i druhého míčku. Z toho vyplívá, že dosažená výška je závislá na hmotnostech, z čehož tedy i dopadové časy jsou závisle na hmotnostech míčků. Opravdu se myslí a) největší dosazena výška celého děje, tedy i po odrazu? Doopravdy mám řešit příklad s tím, že první míček a druhy nejsou identicky? Jestliže ano, tak proč v zadani je číselně 5,4 m, když výsledek, bude stejně v písmenkách, protože nebudu znát odrazovou rychlost, tedy všechny časy se podle toho chovají.

  • Otázka
    Zdravím, mám otázku k úloze jedna. Mám narýsovat dva grafy, jeden s první variantou, druhý s druhou variantou, nebo jeden graf kde budou obě varianty?

    • Re: Otázka
      Předpokládám, že jde o kategorii D. Nejlépe oba grafy v jednom obrázku, budou vidět souvislosti.

  • Zdroj náhody pro praktickou úlohu kategorie C
    Dobrý den,

    rád bych měl ještě jeden doplňující dotaz k praktické úloze z kategorie C.
    Jestli jsem úlohu pochopil správně, házení mincí v ní figuruje jako zdroj náhody pro simulaci. Bylo by tedy možné použít místo házení mincí méně náročný, avšak srovnatelný způsob generování hodů? Mohu například použít pseudonáhodný generátor čísel s uniformní distribucí pro generování hodů – čísel v intervalu <0; 1>?
    Pokud vím, nic to nemění na podstatě úlohy, kterou je simulace chování částic a zkoumání binomiální distribuce. Hod mincí závisí např. na způsobu, jakým je hozena, což ve výsledku zbytečně ovlivňuje simulaci, která s hodem mince nesouvisí.
    Jestliže je házení mincemi opravdu nutné, rád bych znal jeho význam.

    Děkuji za skvělou úlohu a rychlou odpověď na předchozí dotaz,
    Lukáš Veškrna

    • Re: Zdroj náhody pro praktickou úlohu kategorie C
      Osobně doporučuji uznat jakýkoliv "losovací" systém, který je s uvedenou simulací pomocí mincí ekvivalentní, jen je třeba tuto ekvivalenci stručně zdůvodnit. Lze použít generátor pseudonáhodných čísel stejně jako hrací kostku (dvě trojice předem definovaných hodnot). Výsledek hodu mincí může záviset na způsobu hodu, proto každý hod musí být proveden tak, aby byl jeho výsledek nepřevídatelný.

  • Míčky
    Dobrý den,

    u cvičení 7C je první míček úplně stejný, jak míček druhý. (tedy stejný objem, stejná hmotnost, stejná hustota, stejné rozměry) ?

    Děkuji

  • Ucast slovenskych studentov
    Dobry den...som Slovak a rad by som sa zucastnil ceskej olympiady, len neviem, kam mam zaslat moje riesenie domaceho kola, kedze chodim na skolu na Slovensku.

    Dakujem za odpoved

    Vaclav

    • Re: Ucast slovenskych studentov
      Obraťte se prosím na krajskou komisi podle toho, kam byste mohl dojet na krajské kolo.

  • Zaokruhlování FO
    Výsledkem, který zmiňuji je myšlen počet vagonu(1C).Zajímalo by mě jestli musí zákonitě vyjít celočíselný počet vagonu, tedy chybu měření neuvažujeme, což také je otázka k 5 úloze kategorie D.

    • Re: Zaokruhlování FO
      Výsledek v uvedených úlohách (počet vagónů) zaokrouhlíme na celé číslo, podrobnější odpověď je u otázky z 29. 12. 2019.

  • Zaokruhlování v FO
    Dobrý den,

    proč se ve fyzice nezaokrouhlují výsledky na 2 desetinná místa, ale na 2 platné cifry? Protože zaokrouhlování na dvě platné cifry zanedbává zanedbatelné hodnoty a  uvažuje možnou chybu? Např. kdyby u cvičení 1 v kategorii C počet vagonu, vyšlo necelé číslo, tak se musí zaokrouhlit výsledek na dvě platné cifry, tedy aby byla v úvahu možná chyba měření? Nebo vypočítaný výsledek musí být po dosazení hodnot vždy celý? Tedy uvažování chyby je nesmyslné, protože se jedná o teoretický příklad, kde chyba měření neexistuje.

    • Re: Zaokruhlování v FO
      Výsledky zaokrouhlujeme podle zadané přesnosti vstupních údajů. Přesnost posuzujeme podle počtu platných číslic, nikoliv podle počtu desetinných míst. Představme si, že z hustoty oceli v gramech na centimetr krychlový a z hmotnosti v gramech vypočteme průměr ocelové kuličky v centimetrech. Z kalkulačky získáme v centimetrech výsledek např. 1,234567891. Při zaokrouhlení např. na 2 platné číslice dostaneme podle zvolené jednotky výsledek 1,2 cm = 12 mm = 12 000 mikrometrů = 0,012 m = 0,000 012 km atd. Při zaokrouhlení na 2 desetinná místa získáme výsledky 1,23 cm, 12,34 mm, 12 345,67 mikrometrů, 0,01 m, 0,00 km atd. Vidíme, že zaokrouhlení na daný počet platných číslic je nezávislé na jednotce, ve které výsledek vyjádříme.
      K druhé části otázky: Ve vymyšlené úloze můžeme vymyslet vstupní údaje tak, aby počet vagónů vyšel celé číslo. V praxi musíme vstupní hodnoty buď s nějakou přesností změřit, nebo někde nalézt, ale ty opět musely být s nějakou přesností změřené. Z tohoto důvodu nám výsledný počet nedělitelných objektů (vagónů, osob, neutronů apod.) nemusí vyjít celočíselně. Výsledek pak na celé číslo zaokrouhlíme, či podle situace udáme alternativu např. 7 nebo 8 osob ve výtahu, nebo např. 160 až 180 naložených automobilů při odvozu zeminy apod.

 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18