Kategorie A (4. ročník SŠ)
školní kolo
do 3. ledna 2025
Kategorie B–D (1.–3. ročník SŠ)
školní kolo
do 28. března 2025
Kategorie E, F (8. a 9. třída ZŠ)
školní kolo
do 21. února 2025
Archimediáda (7. třída ZŠ)
školní kolo
1. února – 31. března 2025
Úspěšný řešitel
Dobrý den, mám dotaz: nejsou úplně jasně definována kritéria úspěšného řešitele školního kola. Jde mi o to, zda experimentální úloha, pokud je úspěšně řešena, může být jednou z pěti uznaných úspěšně řešených úloh (u exp. úloh není ve vzorovém řešení uvedeno bodování), nebo je úspěšným řešitelem jen ten, kdo vyřeší úspěšně 5 početních úloh do 5 bodů a navrch ještě řeší (s jakýmkoli výsledkem) tu experimentální. Výklad tohoto pravidla nebyl v posledních letech jednoznačný. Můj dotaz se týká všech kategorií od B do F.
Předem děkuji za odpověď.
Josef Křeček
Re: Úspěšný řešitel
Dobrý den.
Vpravo dole tohoto webu je možno otevřít soubor Pravidla pro určování pořadí, kde se uvádí:
"Ve školním kole FO se za úspěšného řešitele považuje soutěžící, který vyřešil alespoň pět
úloh na 5 nebo více bodů a zároveň odevzdal řešení experimentální úlohy. (Pokud je
hodnocena experimentální úloha alespoň 5 body, lze ji započítat mezi výše uvedených pět
úloh.)"
Bodování experimentální úlohy zpravidla uváděno není, je v kompetenci hodnotitele v dané škole, jak řešení posoudí a oboduje.
Re: Úspěšný řešitel
Děkuji za odpověď, myslím, že větu o tom, že bodování experimentální úlohy je plně v kompetenci hodnotitele na škole, by bylo vhodné výslovně zakotvit do pravidel.
Kondenzátor
4. úloha
Ideální deskový kondenzátor má elektrody o ploše S, které jsou ve vzdálenosti d.
Desky jsou nabité a intenzita elektrického pole mezi deskami je E.
Proč v části c, předpokládáme, že náboj na deskách se nemění? To není v zadání úlohy.Naopak v zadání je řečeno, že v prostoru mezi deskami je intenzita E a není nic řečeno o tom, že by se měla měnit. Když zadání úlohy zaručuje, že intenzita pole mezi deskami je E, tak holt musíme kondenzátor dobíjet, aby se intenzita nezměnila. Proto autorské řešení pokládám za chybné.
Re: Kondenzátor
Podle mne zadání nezaručuje konstantní intenzitu při změně podmínky v části c). Je na řešiteli, aby posoudil, které veličiny se popsanou změnou (přítomností dielektrika mezi deskami) změní a které zůstanou konstantní.
Re: Kondenzátor
A pak vyvstává otázka, co zaručuje stálou plochu S a stálou vzdálenost d?
Jestliže jsou dány některé údaje v zadání úlohy, pak je nutné jednoznačně určit, které jsou stálé i pro další situace. Jinak úloha pozbývá smyslu. Jestliže není zmíněno, že desky jsou nabity nábojem Q, který je neměnný, ale naopak implicitně lze předpokládat, není-li zmíněna velikost náboje, že může mít jakoukoli, dále proměnnou hodnotu, nezbývá, než se držet zadaných veličin S,d, E. To je dáno a s tím s nedá nic dělat. Je to v zadání.
Tato úloha je podle mnenejen chybně zadaná, ale i velmi zmateně autorsky řešená.
Já to přiznám se nepochopil, ale porovnáím-li tuto úlohu se zadáním úlohy řešené ve fykosu
fykos.cz/_media/rocnik14/ulohy/pdf/uloha14_1_2.pdf?cache=
pak nabývám přesvědčení, že naopak tlak v kapalině mezi deskami klesá, neboť při nabitém kondenzátoru vystoupí kapalina výše než v nenabitém. Ale neměl jsem ani čas ani myšlenkový potenciál to řádně prostudovat. Zatím se jen těžko vyrovnávám s negativními pocity, jak autoři úloh fyzikální olympiády se nesmyslně náročnými, chybně zadanými, nepromyšlenými a nedomyšlenými úlohami se snaží odradit co nejvíce studentů od jejich řešení. Zatím se vám to soudruzi docela úspěšně daří.
Zveřejněte statistiku počtu úspěšných řešitelů za posledních 20 let a pak se můžeme bavit dál, co má smysl a co ne.
Re: Kondenzátor
Parametry S a d jsou pro kondenzátor přirozené konstanty, nikde se neuvádí možnost měnit vzdálenost mezi deskami či je vůči sobě posunovat. Další hodnota E je pro kondenzátor nastavitelná proměnná, v úloze je zadaná konkrétně. V otázkách a), b) se odvozuje energie, její hustota a síla mezi deskami pro toto nastavení intenzity. V části c) nastane změna tím, že mezi desky nateče voda jako dielektrikum. Tím se nezmění ani obsah S, ani vzdálenost d mezi deskami, ale na počátku nastavená intenzita z důvodu polarizace dielektrika klesne. Přitom náboj na deskách se změnit nemůže, není důvod – nemá odkud přitéct, kam odtéct, je to ideální kondenzátor tvořený dvěma elektrodami. To je popis standartního děje.
V úloze ve fykosu je rozdíl v tom, že desky jsou při svislé orientaci částečně ponořené. Obecně platí, že vlivem indukovaných nábojů na povrchu dielektrika je dielektrikum vtahováno mezi desky, ať pevné, či kapalné jako v případě našich úloh. Kapalina v souladu s Pascalovým zákonem vytváří na desky přídavný tlak. Výsledky obou úloh, ve fykosu i v FO, jsou přesně v souladu. Ve fykosu v úrovni okolní hladiny působí zvednutá hladina mezi deskami hydrostatickým tlakem delta p = delta h * ró * g = E^2 * epsilon 0 * (epsilon er – 1) / 2 , kde podle zadání je E = U/d v konečném stavu. V úloze FO je pro tlak ve jmenovateli navíc epsilon er, což koresponduje s tím, že v čitateli je původní intenzita E bez dielektrika.
Na invektivy reagovat nebudu a vše považuji za uzavřené.
Samostříl
Prosím o upřesnění textu úlohy kat. A, krajské kolo
Samostříl je umístěný na vozíku jedoucím vodorovně rychlostí o velikosti v0
2 . Dojaké největší vzdálenosti měřené na zemi může šíp vystřelený do prostoru za
vozík doletět? Jaké největší výšky přitom dosáhne?
Co znamená výraz:
šíp vystřelený do prostoru za vozík
Patří sem situace, kdy šíp byl vystřelen téměř svisle vzhůru (nepatrně odchýlen od kolmice proti směru pohybu vozíku?)
Z hlediska vozíku bude mít nepatrnou, ale nenulovou složku rychlosti dozadu.
Re: Samostříl
Tak to je velmi diplomaticky naznačená perfektní vychytávka! V publikovaném řešení je uvedeno maximum vzdálenosti místa dopadu za vozíkem. Ještě větší maximum však bude v opačném směru – limitně pro elevační úhel 90°. Uvedená funkce sin(2alfa)-sin(alfa) tam sice nemá nulovou derivaci, ale v uvažovaném intervalu 0 až 90° má v absolutní hodnotě své maximum právě v krajním úhlu 90°. Tato možnost jako recenzentovi mi unikla, za což se omlouvám.
První úloha kategorie A
Řekl jsem studentům, ať předpokládají, že graf má chybně označené osy, x má být na vodorovné ose (proměnná) a h na svislé ose ( závislá). Jinak tomu nerozumím.
Re: První úloha kategorie A
Ano, máte pravdu osy byly prohozené. Obrázek jsme opravili.
Výsledkové listiny
Proč učitel nemůže vidět výsledkovou listinu?
Re: Výsledkové listiny
Výsledková listina je veřejný dokument – takže by měl. Pokud byl ale odkaz na výsledkovou listinu v systému OSMO, kde se výsledky zpracovávaly tak tam byl delší dobu výpadek. Nyní to již funguje.
Pořadí účastníků
Dobrý den,
mám připomínku ohledně rozdělování pořadí účastníků se stejným počtem bodů. Konzultovala jsem to i s dalšími kolegy. Podle pravidel je to prý kvůli nutnosti rozdělení věcných cen. Myslíme si, že by bylo vhodnější udělovat alespoň diplomy např. za 1. – 3. místo. Ty věcné ceny asi nejsou pro děti tak důležité, ty už by se mohly třeba rozlosovat, ale umístění podle data narození nebo losem vnímají účastníci jako nespravedlivé. Uvítali bychom, kdybyste tuto situaci mohli zvážit.
Děkuji. S pozdravem
Ilona Hejmanová
Masarykova ZŠ Horní Bříza
Re: Pořadí účastníků
Rozdělení studentů se stejným počtem bodů se řídí pravidly soutěže:
1) pokud je soutěž zařazena do programu Excelence (pro ZŠ jen E a kraj – a předposlední rok nebyla a letos online a obě již nebyly zařazeny pro nevyhlášení Excelence) – rozhodují modifikované body – při shodnosti následuje ročník studenta, potom datum narození studenta a až v krajním případě los
2) pokud není soutěž zařazena do programu Excelence (jestli ji ještě někdy vyhlásí) – může být pořadí dělené a nebo si krajská komise před soutěží připraví vlastní rozřazení (může použít i dělení ad bod1)
Jindřich Pulíček
Diplomy
Dobrý den,
mohla bych se prosím zeptat, zda se letos budou vítězům a případně úspěšným řešitelům rozesílat diplomy, a případně nějaké ceny?
Děkuji