Výpočet limity podílu typu
pro Δx ® 0 je spjat s určením základních pojmů z nejrůznějších oblastí vědy. Tato limita se nazývá derivací funkce y = f(x) podle argumentu x. Přesněji:
Derivací funkce y = f(x) podle proměnné x pro danou hodnotu x (v daném bodě) se nazývá limita poměru přírůstku Δy funkce y k odpovídajícímu přírůstku Δx argumentu x pro Δx blížící se k nule.
K označení derivace se užívá symbolu y’ nebo f’(x). Tedy
Užijeme-li právě uvedené definice derivace, můžeme nyní všechny výsledky, ke kterým jsme dospěli v části Rychlost funkce zformulovat takto:
Rychlost změny funkce y = f(x) pro danou hodnotu x je derivací funkce y podle x v daném bodě.
Okamžitá rychlost pohybu je derivací proběhnuté dráhy podle času.
Úhlová rychlost otáčení tělesa kolem osy w je derivací úhlu j , o který se těleso otočí kolem osy, podle času t.
Rychlost chemické reakce je derivací hmotnosti látky m, na které působí chemická reakce, podle času t.
Tepelná kapacita tělesa C je derivací množství tepla Q podle teploty q.
Elektrický proud I je derivací náboje Q prošlého elektrického proudu podle času t.
Abychom zderivovali funkci v souladu s definicí derivace, je třeba provést tyto kroky (obecný způsob výpočtu derivace):
Vypočítat hodnotu funkce y, která odpovídá dané hodnotě argumentu x.
K dané hodnotě argumentu x určit hodnotu x + Δx a vypočítat příslušnou hodnotu y + Δy dané funkce.
Odečíst od nové hodnoty funkce y + Δy původní hodnotu y a tím určit přírůstek Δy dané funkce.
Vytvořit podíl Δy/Δx, tj. vydělit vypočtený přírůstek Δy přírůstkem Δx.
Nalézt limitu podílu Δy/Δx pro Δx ® 0. Tato limita udává hledanou derivaci.
Výše uvedený soubor pravidel si nyní ukážeme na příkladech.
Ve všech příkladech budeme označovat hodnotu funkce y, která odpovídá hodnotě argumentu c = x, tímto symbolem:
Příklad 1
Určete derivaci funkce y = x2 v bodě x = 3.
Příklad 2
Určete derivaci funkce y = x3 v libovolném bodě x (pro libovolnou hodnotu argumentu x).
Příklad 3
Určete derivaci funkce y = 3x2 + 5 v libovolném bodě x.
Příklad 4
Derivujte funkci
ve všech bodech jejího definičního oboru.
Příklad 5
Derivujte funkci y = kx + b, kde k a b jsou konstanty.
Příklad 6
Nalezněte derivace f ´(2) a f ´(-3) funkce f(x) = 3x2 + 5 (tj. určete derivaci v bodech x = 2 a x = -3 dané funkce).
Vyšetřované příklady ukazují, že číselná hodnota derivace závisí na číselné hodnotě argumentu, pro který se počítá derivace dané funkce. To znamená, že derivace f ´(x) dané funkce f(x) je zase novou funkcí argumentu x.
Obecné vyjádření derivace f ´(x) funkce f(x), které bylo takto nalezeno, tj. určování derivace pro libovolnou hodnotu x, nás vede vedle dané funkce k tomu, abychom vytvořili novou funkci f ´(x) téhož argumentu.
Je ale třeba si uvědomit, že během samotného derivování je libovolná hodnota argumentu x považována za neproměnnou a limita podílu přírůstku funkce f(x) a přírůstku Δx argumentu x se hledá za podmínky, že se blíží k nule, přičemž však libovolná hodnota argumentu x zůstává nezměněna.
Jinak řečeno, podíl
pro Δx ® 0 je funkcí přírůstku Δx.