Historie
Tuto křivku znali již staří Řekové a nazvali ji kisoidou (cissoidou) podle domnělé podobnosti s břečťanovým listem (v části ležící v základní kružnici společně s jeho příslušným obloukem; břečťan se řecky nazýval kissos).
Tuto křivku sestrojil řecký geometr Diokles (250 až 100 let př. n. l.).
Postup, jak je kisoida sestrojena, lze zobecnit.
Postup
konstrukce kisoidy
Základní čáry ke konstrukci kisoidy jsou kružnice a její tečna v určitém bodě. V protilehlém místě vzhledem k bodu dotyku A sestrojíme přímku rovnoběžnou se zvolenou tečnou - osu y, za osu x pak zvolíme přímku, jejíž část tvoří spojnice OA (viz obr. vlevo). Z bodu O budeme nanášet paprsky na tečnu a na kružnici dle obr. vlevo a animace. Podstatné na celé konstrukci je, že se musí rovnat délky barevně vyznačených úseček, tj. musí platit, že |OP| = |BC|. Body B pak vytvoří tzv. kisoidu.
Nyní popíšeme výše uvedený postup analyticky. Přímka svazku jdoucího bodem P = [x, y] protíná základní kružnici (o poloměru r) mimo bod O = [0, 0] v bodě B = [b1, b2], který tedy leží na přímce o rovnici
a na kružnici
Přímka procházející bodem P protíná základní tečnu v bodě C. Protože platí |OP| = |BC|, pak můžeme psát
Po dosazení za b1 dostaneme
Položíme-li
dostaneme rovnici kisoidy
Z této rovnice vyplývá, že kisoida leží pouze v 1. a 4. kvadrantu, a to v přímém pásu omezeném osou y a přímkou x = a; je souměrná podle osy x. Je to křivka 3. stupně.
V polárních rovnicích lze vyjádřit rovnici kisoidy ve tvaru
Parametrické vyjádření rovnice kisoidy je dáno vztahy