Cykloidní ozubení

Používá se dnes jen ve zvláštních případech, např. pro málo zatížená kola v jemné mechanice (hodinářství, přístrojové technice aj.). Záběrová čára je složena ze dvou oblouků kružnic. Doplněním těchto oblouků záběrových čar na úplné kružnice dostaneme kružnice tvořící - viz první obrázek. Valením tvořící kružnice o poloměru rh po vnějším obvodu roztečné kružnice poloměru R1 vytvoří valivý bod V epicykloidu hlavy zubu kola 1. Valením tvořící kružnice o poloměru rh po vnitřním obvodu roztečné kružnice poloměru R2 vytvoří bod V hypocykloidu paty zubu kola 2. Podobně valením tvořící kružnice o poloměru rp po vnějším obvodu roztečné kružnice poloměru R2 opisuje bod V epicykloidu hlavy zubu kola 2, valením tvořící kružnice o poloměru rp po vnitřním obvodu kružnice o poloměru R1 vytvoří bod V hypocykloidní patu zubu kola 1.
Nejvhodnější poměry ozubení vzniknou, když poloměry tvořících kružnic jsou
![]()
Přechodová křivka hypocykloid do patních kružnic je závislá na způsobu výroby kola. Musí ležet vně prodloužených epicykloid opsaných hranami zubů. Přechod se provádí obyčejně obloukem kružnice.
Při doporučených velikostech r = 0,4 R mají paty zubů v celé výšce přibližně stejnou tloušťku.
Pro r < 0,4 R se zuby k patní kružnici zesilují, pro r = 0,5 R přechází hypocykloida paty zubu v radiální přímku a zub je u kořene zeslaben (druhý obrázek). Je-li r = R přejde hypocykloida paty zubu v bod na roztečné kružnici. Patní profil se nahrazuje obloukem kružnice ležícím vně prodloužené epicykloidy hrany hlavy spoluzabírajícího kola (třetí obrázek).

Jsou-li poloměry obou tvořících kružnic r = 0,25 R, vznikne cykloidní ozubení užívané u rotačních dmýchadel (čtvrtý obrázek - níže). Na tomto obrázku jsou nejjednodušší cykloidní rotory. Jsou to dvě shodná cykloidní ozubená kola o dvou zubech. Obrys rotoru má vypouklou část omezenou úplným obloukem epicykloidy 12 a 34 a vydutou část tvořenou obloukem hypocykloidy 14 a 23. Středové úhly obou oblouků jsou 900.
