Aktivita vzorku nějakého radioaktivního materiálu vyjadřuje rychlost, s níž se atomy rozpadají. Je-li
N počet jader, vyskytujících se v daném okamžiku ve vzorku, je aktivita dána vztahem
kde znaménko minus značí, že se atomy rozpadají.
Experimentální měření aktivity (někdy též se říká radioaktivity) radioaktivních vzorků ukazují, že aktivita klesá vždy exponenciálně s časem. Každý radioizotop má charakteristickou dobu rozpadu - tzv. poločas rozpadu T - značí dobu, za kterou se rozpadne polovina z počátečního počtu jader.
Aktivitu můžeme vyjádřit pomocí vztahu
kde l je tzv. rozpadová konstanta.
Vezmeme-li v úvahu tu skutečnost, že za dobu
t = T bude platit
a dosadíme do výše uvedené rovnice, dostaneme
Potom
po další úpravě
Vzorce (1), (2) vyjadřujeme častěji pomocí
N(t) - počet nerozpadlých jader. K tomu užíváme vztahy
Pak je možno psát
